Styl stránek:
Black
Grey

Velké divadlo

I byla jednoho zimního večera naše družina (člověk bojovník - Samuell, člověk bojovník - Galahád, krol bijec - Aias, člověk čaroděj - Quintus, hobit zloděj - ©ourek) ohrožována v lese čímsi, co by mohl být vlkodlak. Jakýmsi zázrakem se nám ho povedlo zahnat a ukrýt se v nejbližší hospodě. Hospoda byla prázdná až na hospodského a jeho sličnou dcerušku, která nás zrovna požádala o pomoc - ve sklepě se sudy. Toho hned využit starej proutník Samuel a silák Aias. Bohužel to dopadlo tak, že nás ta dívčina zavedla do sklepa a tam nás zavřela na petlici. Tu jsme pojali jisté podezření. Možná to bylo tím, že k nám do sklepa spadl padacími dvířky ze stropu čaroděj, nebo těmi zvuky boje, co se ozývaly zpoza dveří. Byli jsme zrazeni a bylo třeba jednat. Tak se Samuel s Aiasem pokusily vyrazit dveře. Neúspěšně. Samuel si akorát vyvrtnul kotník a nemohl moc chodit a kupodivu ani vyrážet dveře. Když v tom zarachotila petlice. Aias se chopil jako zbraně nejbližšího soudku s medovinou a vyrazily jsme dveře.... Naneštěstí vrazili zrovna do Galaháda, který byl nárazem vržen přímo na toho vlkodlaka, se kterým se ještě před chvílí snažil bojovat. Samuel neváhal a vrhnul se plnou vahou pokusem o skok přímo na ně ve snaze omráčit tu bestii. Z boje byl vytržen obrovskou bolestí v noze.... V té druhé noze. Ten idiot Aias si myslel že toho vlkodlaka omráčí sudem. Nevyšlo to. Samuel měl nyní jedno nohu vyvrknutou a druhou zlomenou. Situace se pro něj zdála beznadějná a říkal si, že hůř už být nemže. Opak byl pravdou. Čaroděj si myslel, že pejska omráčí kouzlem. Nevyšlo to. Bezvědomý Samuel se už ani bránit nemohl. Družina byla v řiti. Ale v tom se odkudsi objevil náš starý dobrý hobit ©ourek Konopník svírající v ruce stříbrnou dýku. Po menším zápase se bojeschopným povedlo vlkodlaka zabít. Byla to ta dívka. Ale vyvstal další problém. Hostinský! Určitě byl taky vlkodlak. Vydali jsme se ho hledat, následováni podivně se usmívajícím Konopníkem. Našli jsme ho jak sedí v hospodě a okusuje nohu stolu se slovy "Proč je ten nanuk tak tvrdej?" Ukázalo se, že si nás pan Konopník nesmírně váží, protože na naši záchranu obětoval černý lotus, jeho nejsilnější kouření. Tak byla naše družina zachráněna tím nejmenším z nejmenších. Na velikosti někdy vážně nezáleží. A jak to bylo dál...? Hospodu prodali a žili šťastně, než se to všechno zase pěkně posralo.


by Samuell