Styl stránek:
Black
Grey

Soud


Situace: Naše parta, sestávající z elfky Mirtai (kožená vesta), elfa Korlana (longsword), člověka Patrika (v kroužkovce, s mečem), elfa Falka (okovaná hůl) a hobitího kněze Ječmínka bohyně plodnosti Frigg (okovaná hůl) vstoupila do vesnice. Pěšky, jen Falko jede na svém koni a za sedlem mu sedí Otec Ječmínek. Vstoupíme na náves, kde si elfská část party všimla, že tu nějaký muž pěstí bije ženu. Mirtai nezaváhala a vydala se zasáhnout, o půl metru za ní Korlan. Falko pobídl koně, což otec Ječmínek neustál (neuseděl) a šel dolu. Po chvíli Patrik, i on doběhli do bitky. Tam se Mirtai několikrát pěstí ohnala po násilníkovi a uštědřila mu dvě rány. Korlan se ji pokoušel odtrhnout od násilníka, Patrik s taseným mečem bránil dvěma dalším týpkům ozbrojeným holemi vstoupit do rvačky. Falko se pokoušel jemným poklepem svou holí neúspěšně upozornit násilníka, že by měl přestat s útoky. Otec Ječmínek něco hulákal. Nakonec násilník poodstoupil a ženu táhl za sebou za vlasy, Korlan bránil svou levou rukou Mirtai v obnoveni bitky a s rukou na jilci vyhrožoval násilníkovi, že by měl ženu pustit. V tu chvíli dorazila stráž a všechny zatkla. U soudu stanuli jako obvinění Mirtai a Násilník (jehož jméno jsme prostě nezjistili až do konce procesu), zbytek jako svědci. Výslech obviněných byl za zavřenými dveřmi, pote byli vpouštěni po jednom svědci. Korlan šel, po napadené ženě (manželce Násilníka, jak jsme zjistili) na řadu jako druhý, pak už nebyl vyveden, ale mohl zůstat na lavici svědků. A tohle zaznamenal z průběhu výslechu (průběh jeho samého proběhl bez problému, stejně jako výslech Falka. Oba po pravdě řekli všechno, na co se jich ptali. Pak přišel na řadu Patrik a začalo tóčo.):

Úvod a skoro i konec výslechu Patrika (jen kousek a už byl taky v base)

P: Dobrý den, vaše excelence kurva, eminence sory, už jsem si vzpomněl, ctihodnosti.
S: CO SI TO DOVOLUJETE? Chcete být obviněn z pohrdání soudem?
P: Ne, vaše blahorodí.

Soudce se uklidnil a očekával nejlehčí práci, kněze, otce Ječmínka. To nevěděl, do čeho jde.
Průběh výslechu otce Ječmínka (útržky):

J: Viděl jsem, jak pan Korlan vykřikl něco směrem k jmenovanému
S: Viděl?
J: Spíše slyšel, já jsem byl zrovna na zemi.
S: Vysvětlete to, prosím.
J: No na zemi, kam jsem se snesl, když půlkobyl prudce horizontálně vyrazil a já jsem z něj vertikálně spadl.
S: Kdože vyrazil?
J: Falkův přece té herce nebudu říkat kůň.
S: A co pan Korlan křičel?
J: To nevím, mě zvonilo v uších.
. ..
S: Co jste dělal vy, otče?
J: Nic jsem nedělal, protože jsem nevěděl, jestli moji společníci náhodou nezaútočili na orgán.
S: Cože?
J: No orgán státní správy, ne?
S: Jo tak, pokračujte.
J: (obrací se do soudní síně) No mohl to bejt kat, ne?
(výbuch smíchu v soudní síni)
S: Ticho v soudní síni. Takže jste si myslel, jestli náhodou nezaútočili na úřední osobu?
J: Ctihodnosti, mít tak Vaši slovní zásobu. No nic, pokračujme.

J: Tak jsem se bál, aby nedošlo k výronu násilí, tak jsem…
S: Co?
J: No aby nevzplály emoce.
S: (uklidněn) Jo tak. Jak jste proti tomu zasáhl?
J: Běžel jsem, co mi nožičky stačily
S: ??? (trošku zmatený)
J: Tak jsem běžel k epicentru události, kde jsem si ze svého nízkého podhledu všiml, ze onen muž brutálně a surově inzultoval tu ženu.
...
S: Ostatní už stáli?
J: Ano, v různých polohách stáli.
S: Co?
J: No, pan Korlan už stál a v pravé ruce držel…
(výbuch smíchu z lavice svědků a od někoho se ozvalo PRSA!)
J: ne, ty držel v levé.
S: (obrací oči v sloup). Co držel pan Korlan v té pravé ruce?
J: No tu, jaksetojenom, krk meče.
S: A co dělala slečna Mirtai?
J: ta se opírala o pana Korlana.
S: (zmateně) Proč? Ona byla zraněná?
J: To ani tak ne.
J: Tak proč se proboha opírala?
J: Snažila se dostat na nejmenovaného.
S: Na koho?
J: No na zdejšího jmenovaného, co jeho jméno neznám (ukazuje na obžalovaného).

J: (při dalším popisu situace) Takže pan Patrik vrátil svůj nástroj na své místo. (začervená se) Teda myslím do pochvy.
(výbuch smíchu z lavice svědků)
S: (po uklidnění situace) Co přesně myslíte slovem nástroj?
J: Jeho prodlouženou ruku. Tedy jako meč. (ošívá se)
(výbuch smíchu z lavice svědků. Když se Patrik ani po pěti minutách nepřestal smát, byl vyveden ze soudní síně a pro pohrdání soudem mu byl udělen peněžitý trest dvou zlatých. Jednání bylo na deset minut přerušeno.)

J: Mohl bych poprosit o vodu? Už jsem tu přes třičtvrtě hodiny.
S: Že jste to vy, otče doneste mu vodu
J: Děkuji ctihodnosti, jsem dojat (úsměv číslo 27 na soudce).
S: (zamračeně) Nepohrdejte soudem, nebo vám tu vodu odeberu! Co se dělo dál?
J: Když to řeknu, neodeberete mi vodu?
S: Nepohrdejte soudem!!!
J: Když mě se z toho klepe bradička

S: A co dělal zde přítomný pan Falko?
J: Ten se ho snažil uklidnit poklepem svého nástroje.
S: A tím zas myslíte co?
J: Ten velkej klacek, co s sebou pořád nosí.
(výbuch smíchu soudního zřízence a zapisovatele)


by Cleo